Recyklace a koloběh skla
Proč se všechno sklo nevykupuje…?
Možná by to mělo smysl, veškeré sklenice, lahve a všechny obaly ze skla vykupovat. Nikdo by asi v takovém případě neplnil popelnice na směsný odpad vratnými obaly, a skládky by se zbytečně nepřeplňovaly. Jenomže vykupovat sklo znamená také ho poté pořádně vymýt, aby bylo možné ho znovu používat. A to je příliš drahá záležitost. Proto je výhodnější sklo sbírat a recyklovat přímo ve sklárnách.
Recyklace je technicky velká výzva.
Sklo je nejvděčnější materiál k recyklaci. Dá se totiž opakovaně donekonečna používat, a díky tomu se recyklace skla řadí na vrchol současné ekologie. A navíc nový skleněný výrobek může být vytvořen až ze 100% recyklovaného skla, a přitom neztratí na kvalitě. Procesem recyklace si sklo uchovává stejné fyzikální, chemické i hygienické vlastnosti. Díky recyklaci se šetří nejen přírodní zdroje, jako je písek a dolomit, ale také energie nutná při těžbě surovin i při výrobě skla.
Sklo se rozloží až za několik tisíc let.
Sklo je velmi odolné vůči působení vnějších vlivů i rozkladových činitelů, proto k úplnému rozkladu skleněných střepů dojde až za několik tisíc let. Proto ti, kteří sklo netřídí, moc životnímu prostředí neprospívají. Naštěstí se lidé pomalu naučili odpad třídit. Ročně se v České republice vytřídí, odveze a zpracuje na 100 000 tun skleněných střepů.
Nekonečný koloběh skla
1. Sklo je nutné nejprve do předem připravených kontejnerů na tříděný odpad vytřídit.
2. Poté je sklo odvezeno do třídírny, kde je nutné ručně odstranit všechny kovové, keramické, kameninové nebo porcelánové prvky, které by poškodily kvalitu vyráběného skla.
3. Sklo se následně třídí podle speciálních technologií.
4. Z vytříděného skla se poté vyrábí nové skleněné obaly, které se následně odváží k výrobci potravin a nápojů, léků i kosmetiky.
5. Znovu naplněné skleněné obaly si zákazník v prodejně koupí a jeho obsah spotřebuje.
6. Skleněný obal by měl opět vhodit do třídícího kontejneru. Tímto se koloběh skla uzavírá.