Blog

Slyšeli jste ji od rodičů, od prarodičů, od těch, kteří se učí s počítačem anebo chytrým telefonem. Mnohdy je těžké pochopit, že tu vůbec nějaký ten internetový prohlížeč je, natož pak, že jich je rovnou několik.

1) Internet explorer
Starý kmet mezi internetovými prohlížeči, internet explorer byl jedním z prvních a nejstarších. Nedávno byl společností Microsoft nahrazen poněkud uživatelsky přátelštějším a možná i krapet rychlejším následníkem, byť internet explorer zůstane navždy v našich srdcích.

2) Microsoft edge
Nástupce Internet explorer, na všech nejnovějších zařízeních od výše zmíněné společnosti je již prakticky samozřejmostí. Překopán od toho nejmenšího zrna, má být kvalitním nástupcem i stejně rychlým konkurentem novějším prohlížečů. Zdali to tak je, to už musí posoudit sám uživatel.

3) Google Chrome
Pasován na nejrychlejší z internetových prohlížečů od stejnojmenné společnosti je jedním z předně nejvyužívanějšími internetovými prohlížeči. Jednoduchým uživatelským rozhraním a hladkým během by měl být jeden z předních v žebříčku.

4) Mozzila Firefox
Jako druhý nejrozšířenější, drží se na vysoké příčce hlavní díky své jednoduchosti a možnosti úprav. Je otázkou, který internetový prohlížeč má více uživatelů, protože spousta z nich má většinou více než jen jeden, klidně i 3.

5) Opera, Safari apod.
Další z mnoha nejmenovaných prohlížečů, jsou tyto také stejně populární, byť nejsou až tak masově využívané jako první čtyři.

Jaký je vlastně ten rozdíl pro běžného uživatele?

Pražádný. Pokud je mi naprosto, ale úplně jedno, kdo právě fičí a nemám ani chuť si hrát v nastavení či vytvářet aplikace či podnikat cokoliv jiného než spouštění videí a čtení zpráv, je naprosto, ale úplně jedno, který internetový prohlížeč si nainstalujete. Všechny mají své pro a proti, a pokud je sečtete, dostane naprosto stejná čísla u každého z nich. Záleží opravdu na preferencích, komu se s čím dobře zachází a které uživatelské rozhraní kterého prohlížeče vám sedí nejvíce.

Zkoušeli jste si někdy něco potisknout? Už jako děti, kteří se ve školkách učí malovat a používat barvy, i vy se můžete pustit do výroby něčeho jedinečného, co pro vás bude mít smysl. Můžete si vytvořit dílo, které bude podle vašich představ anebo si jen tak hrát s dětmi a užívat si společný čas. Například takové rodinné tvoření v pohodlí domova při pochmurném podzimním počasí, je skvělí nápad. Jak se ovšem dobře pobavit, a přitom si něco vytvořit. Může to být jednoduché, i složité. Například takové nákupní papírové tašky má doma každý z toho, jak si zapomene vzít z domu tašku a je nucen, při větším nákupu si jednu papírovou koupit.

Můžete si je vylepšit na jinou úroveň, a to třeba tím, že si jí pomalujete a nabarvíte. Vytvořte si například podzimní motivy nebo rodinné otisky. Když si vezmete barvy na papír, můžete si například otisknout ruce, nohy, prsty a další části těla, které vás napadnou. Taková malá ručička vašeho dítěte nebo barevný otisk psí tlapky, aby se zapojila celá rodina může vypadat skvěle, když k tomu využijete více než jen jednu barvu. Buďte kreativní a pusťte se do vícebarevných otisků, budou vypadat senzačně a každý vám je bude při dalším nákupu závidět. Nebo se posuňte na vyšší level a zkuste tisknutí.

Razítka si můžete koupit nebo si je vytvořit a vyřezat naprosto samy. Jako razítko můžete vyzkoušet bramboru je to opravdová zábava a můžete do této činnosti zapojit děti. Vytvoříte si domácí potisk papírových tašek, a děti budou rozhodně ? nadšeni. Ukážete jim, jak to chodí ve výrobě, i když tam se vše už v dnešní době dělá strojově a s ruční prací to nemá moc společného. Když si koupíte papírovou tašku v obchodě, je ve většině případů potištěna logem obchodu anebo nějakou reklamou. Tak si s dětmi vytvořte vlastní. Každá zábava je dobrá, jen se do ní vrhnout, spojíte to tak s výzdobou domu do podzimního období.

Máte děti a jste například matka samoživitelka anebo otec samoživitel? Pokud ano, tak vám řeknu, že je někde opravdu obtížné se potom sehnat jiného partnera. Já jsem už devátým rokem sama, nemohu si najít partnera, zkoušela jsem to s pěti partnery, ale vždycky každý utekl, protože je mu vadil můj syn. Nechápu, jak k dospělému člověku může vadit dítě. Je mi šestatřicet let a jsem už dlouho sama, jsme sami. Se synem máme vlastní zázemí. My si vlastně nežijeme vůbec špatně, ale bohužel pro někoho je veliká překážka můj syn. Můj syn je totiž opravdu hodně hyperaktivní a je autista a mnoho lidí tohle nesnese.

A to zvlášť, pokud si najdu partnera, který nemá děti, protože kdyby třeba partner už měl děti, tak by třeba zkousl i mého syna. Jenomže kolikrát slýchám, že pánové si chtějí hlavně užít anebo mít klid takový klid, aby si mohli užívat se svou novou partnerkou. Tudíž jako se mnou. Jenomže přeci nedám syna pryč, jenom kvůli tomu, že mě nikdo nechce! Podle mého názoru tohle je opravdu hloupé a moc se mi tyto názory nelíbí. Kolikrát si říkám, že už asi na to budu rezignovat a zůstanu se synem pouze jenom sama. Nelíbí se mi to. Jenomže co s tím udělám?

Mnoho lidí mi říká, že se mám na to vykašlat a že mám všemu nechat volný průběh. Jenomže já tohle nechávám. Nemám žádnou seznamku. Ale řekla jsem si, že si seznamku asi udělám. A napíšu tam, že mám syna autistu, ať s ním jednoduše každý počítá. Řeknu vám ale, že je to velice složité. Jsem hodně stydlivý člověk a nerada dávám na internet své fotografie. Syna tam rozhodně nedám. Ale kdybych musela dělat nějakou seznamku, tak bych tam musela dát samozřejmě své fotografie, i když nerada. Ale řekla jsem si, že tohle zkusím, nic jiného v tom nevidím. Jiný nápad rozhodně nemám, a tak jsem si řekla, že to bude buď anebo. Příští měsíc to udělám tak, že si udělám inzerát a buď mě někdo bude chtít i se synem. Anebo ne. Jestli nikoho nenajdu do jednoho roku, tak samozřejmě že už asi budu sama. Už mě hledání nebaví. 

Vážná hudba patří stále mezi oblíbené styly hudební produkce. A to jak mezi dospělými, tak také i mezi mládeži nebo dětmi. I v hlavní město České republiky – Praha – patří mezi místa, které se vyznačují nejen historií, ale také kulturou a také patří mezi významné místa pro milovníky vážné hudby. Určitě pro nikoho není překvapením, že Praha má v rámci vážné hudby bohatou historií, a to až od dob renesance a baroka, které znamenaly pro vážnou hudbu velký rozmach. Díky tomu v Praze působilo mnoho vážených hudebních skladatelů té doby. V dnešní moderní době se můžeme s vážnou hudbou v Praze setkat díky různým koncertům a divadelním představením.

V Praze je také možné se setkat s mnoha hudebními festivaly, které jsou zaměřené právě na vážnou hudbu. Za zmínku určitě stojí Pražské jaro, které se koná každý rok, a to už od roku 1946. To, že je tento festival opravdu významný svědčí fakt, že na něm každoročně vystoupí plejáda významných světových hudebníků a orchestrů. Určitě za zmínku i festival zaměřený přednostně na dílo Antonína Dvořáka s názvem Dvořáková Praha. Praha samozřejmě patří i mezi centra, kde je možné získat hudební vzdělání.

Už malé děti mohou nejen v Praze, ale i v jiných městech České republiky, navštěvovat Základní umělecké školy, kde se naučí nejen notový zápis a poznávat noty, takty, ale také hlavně základy hry na hudební nástroj. Pokud je dítko šikovné je možné následně pokračovat na hudební konzervatoři, kde se zájemci zdokonalí na svůj oblíbený hudební nástroj a získají tak středoškolské vzdělání. Další možností vzdělání v rámci vážné hudby je Akademie múzických umění, známé pod zkratkou AMU. Jedná se o velmi kvalitní vzdělání, které podstupují i studenti z celého světa. Na AMU vyučují pouze renomovaní profesoři. Vážná hudba Praha je opravdu srdcem nejen Evropy, ale také vážné hudby.